RUNNING WILD - The Rivalry
Toto bolo moje prvé CD Running Wild, ktoré som si...

RUNNING WILD - Victory
Taktiež ma prekvapilo vyššie hodnotenie, než...

RUNNING WILD - Victory
Materiál je výborný, ale zabil to tím automatem a...

RUNNING WILD - Victory
Popravdě mě tohle album už vůbec nebaví. Zatím...

RUNNING WILD - Victory
No úplne objektívne sa Running Wild stali sračkou...

RUNNING WILD - Victory
avizovals devět z deseti, tak zas nepřeháněj :D

RUNNING WILD - Victory
Jak jsem už avizoval v předešlé recenzi , tak se...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
Milý Sagi, Floor krom songů od Nightwish pěla...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
Drahý Molochu, jaké songy tedy pěla Floor, kromě...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu

Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.

Jeho smrt klade ještě jeden vykřičník, možná o dost smutnější. Když odešel před deseti lety Lemmy, bylo to podobné a mluvilo se o odchodu staré gardy poctivých harcovníků, otců zakladatelů hard rockového a heavy metalového stylu. Nyní můžeme s definitivní platností mluvit o odchodu celé generace. Pravda, řada muzikantů ještě zbývá, jenže fakt, že dávným legendám ze šedesátých a sedmdesátých let je skoro osmdesát, leckdy i přes, je všeříkající. Takový ale svět je. Tak, jak kdysi odešli všichni mistři vážné hudby, jejichž odkaz přetrvává dodnes, míří na věčnost i generace těch, kteří kdysi udělali rockovou revoluci a dali světu hudbu, která pobláznila desítky milionů posluchačů. Ozzyho skon je pro toto odcházení smutným symbolem.

Jan Skala, 24. 7. 2025

TUBLATANKA - Svet v ohrození


Když jsem je viděl naposledy naživo, jako kdyby se této slovenské trojici ztrácela síla. Vystoupení bylo bez nápadu, bez energie a Maťo Ďurinda mi připadal, že je ze všeho otrávený a nemá chuť do další tvorby. Najednou je tady deska „Svet v ohrození“. Přistupoval jsem k ní s despektem. Zvláště potom, co jsem slyšel alba svých tuzemských hrdinů z osmdesátých let, která mě víceméně zklamala. Tak co tedy, dokáže se Tublatanka aspoň přiblížit k takovým peckám jako "Skúsime to cez vesmír",..více

[recenze]

[21.06.2010]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


VINCE NEIL - Tattoos & Tequila


Jen pouhý pohled na seznam skladeb způsobí mírné zklamání. Patnáct let od poslední sólovky přichází totiž frontman Mötley Crüe Vince Neil s kolekcí "Tattoos & Tequila", která ovšem z autorského materiálu obsahuje pouze dvě skladby. Zbytek jsou coververze, pravděpodobně Neilových oblíbených kapel. Najdete zde věci od Cheap Trick, Aerosmith, Sweet, Sex Pistols či Creedence Clearwater Revival. Já vím, Neil nikdy nebyl nijak pilný skladatel, na deskách Mötley Crüe vždycky přenechával tuto práci basistovi Nikkimu Sixxovi. ..více

[recenze]

[20.06.2010]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


TRICK OR TREAT - Tin Soldiers


Hlášku „trick or treat“ používaj malí američtí smradi, když si o tamějším tradičním svátku Halloween chtějí vyžebrat nějakou tu sladkost. Pro nás to ale znamená název kapely, která tak vtipně naznačuje svoji blízkost ke svým idolům HELLOWEEN. K dýním má samozřejmě blízko kde kdo, Italové TRICK OR TREAT ale mají svoji okatou náklonnost od počátku plánovanou, o čemž svědčí název jejich prvního mini-alba „Live Helloween Tribute“ z roku 2003. Není se co divit, páč zpěvák Alessandro Conti ..více

[recenze]

[19.06.2010]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


NUPAGADI - Masem navrch


Těžce uchopitelná hluková směs z Havl. Brodu. Ne, tahle charakteristika nepochází z mojí hlavy, takhle se kluci z Nupagadi popisují sami. A světe div se, souhlasím s nimi. A světe div se ještě víc, v tomhle tvrzení lze najít víc pozitivna, než by standardní melodik a zaprděný heavíkář (myšleno já) mohl vůbec očekávat.

Na svém debutovém albu „Masem navrch“ nabízejí „jenpočkejáci“ špinavý ..více

[recenze]

[18.06.2010]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


MG66 – In The House Of Liv


Málokoho by při pohledu na obal debutu italských MG66 napadlo, že se jedná o thrash metal. On obrázek s číčou oblizující flašku Whiskey by se hodil spíš do osmdesátek, kdy letěl špinavý pouliční rock´n´roll. Ale i z toho si na druhou stranu tahle parta něco bere. Nahrávka „In The House Of Liv“ je záležitostí na mejdan. Není nijak extrémně tvrdá, voní z ní určité odlehčení, je příjemně přímočará... MG66 si libují spíše ve středních tempech, přičemž největší důraz kladou na úderné refrény...více

[recenze]

[16.06.2010]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MAELSTRÖM - Prach


„Chtěli jsme se vymanit z toho srovnávání s Arakainem.“ Povídá mi zpěvák Vasil Koban, když mi dával druhé CD jeho kapely Maelström, které nese název „Prach“. Srovnání s Arakainem je samozřejmě bude provázet i po poslechu „Prachu“, ale rozhodně méně, než po emisi předchozího CD „Miss Parazit“. Ono vlastně tohle srovnávání je dáno podobným hudebním stylem, ale hlavně kvůli podobnému vokálu, kterým disponuje Vasil Koban i Honza Toužimský...více

[recenze]

[16.06.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


ANNIHILATOR - Annihilator


S recenzí nových ANNIHILATOR jsem si úmyslně dával na čas, neboť si dobře pamatuji na zážitek z poslední desky Kanaďanů „Metal“, který přicházel velmi postupně a naplno prožít jeho obrovské kouzlo se mně podařilo až tak po dvacátém třicátém poslechu. Můj prvotní přístup k albu „Metal“ byl přitom dosti odtažitý, páč jsem považoval za nehoráznou drzost pojmenovat desku takto sebevědomým názvem. Postupem času jsem ale zjistil, že „Metal“ je stran agrese i melodie tak vyvážená a hlavně promakaná fošna, ..více

[recenze]

[15.06.2010]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


Mike TRAMP - The Rock n´Roll Circuz


Už od doby, kdy jsem Mikea Trampa slyšel zpívat největší hit jeho domovských White Lion „When The Children Cry“, mám pro tohoto Dáno-Američana slabost. Osobně ho řadím mezi jednoho z nejosobitějších hlasů světa. Stručně a jasně, s takovýmhle hlasem se prostě nedá dělat blbá muzika. A když si k tomu člověk připočte i Trampův skladatelský talent a čich na vynikající melodie, nemůže „The Rock n´Roll Circuz“ být špatná deska. A ejhle! Ona taky rozhodně špatná není. Jen jede v už známých kolejích, bez špetky progrese. ..více

[recenze]

[15.06.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


BABYLON MYSTERY ORCHESTRA - The Godless, the Godforsaken and the God Damned


Takhle nějak si představuju ideální politickou stranu. Jsem v ní sám, sám si rozhoduju, nikdo mi do toho nekecá a dělám to přesně podle svých představ. No jasně, ač název kapely Babylon Mystery Orchestra zní poměrně honosně a mohutně, stojí za ním jeden jediný tvor. Skladatel, hudebník a zjevně nespokojenec se současný stavem světa, Sidney Allen Johnson. Který otevřeně sděluje svou nespokojenost se stavem světa (již sám název „Bezbožný, Zlotřilý, Proklatý mnohé napovídá) a má rád nejen temné nálady, ale i ..více

[recenze]

[14.06.2010]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


BOB DYLAN - O2 Arena Praha, 11.6.2010


Ke koncertu Boba Dylana jsem se dostala čirou náhodou. Přiznávám, že nejsem zarytá fanynka ani znalkyně Dylanovy hudby, ale na druhou stranu chovám k této americké ikoně folkrocku respekt, a proto jsem se na poslední chvíli rozhodla na představení vyrazit.

Čekala jsem navzdory prostorům O2 arény komornější představení, které bylo podtrženo mimo jiné i tím, že místa, která bývají obvykle vyhrazena pro ..více

[reporty]

[14.06.2010]

[Ver]

[1 komentář]


WITCH HAMMER – Zodiac


Jablunkovští WITCH HAMMER dávají na své novince „Zodiac“ jasně najevo, že jsou už plně vyzrálou kapelou, která má o svém stylu jasno. Na posluchače útočí s vybroušenějším zvukem a povedenou produkcí Miloše Doležala. Ačkoliv hudebně není „Zodiac“ o moc dál než debut „Price For The New World“, zní materiál semknutěji a jednoduše „dospěleji“. Dětské bolesti slyšitelné na předcházející placce se podařilo eliminovat, přičemž hlavně na zmiňovaném zvuku se zamakalo nejvýrazněji. ..více

[recenze]

[13.06.2010]

[Venca Votruba]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


POWER 5 - 1751 Tvoje zem


Pokud by někdy padla na přetřes otázka, která z tuzemských kapel žije ze své minulosti, jméno valachů Power 5 bych tahal jako jeden ze svých osobních trumfů. Přece jen seznam světových jmen, kterými se tahle parta ohání v souvislostí s vířením prachu na jednom pódiu už je poměrně letitý, sestava, která sklízela největší úspěchy (až na dva základní kameny v podobě Olina a Milana Škrabalových) už dávno vzala za své a hlavně, deskou „Symbol“ na kterém Power 5 představili nejen novou ..více

[recenze]

[12.06.2010]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


PRETTY MAIDS - Pandemonium


Tak tady se zastavil čas. Pretty Maids nikdy nepatřili mezi bůhvíjaké inovátory, stále si tlačili ten svůj metalický rock s příchutí hitparádových ambic a nejinak tomu je i u novinky „Pandemonium“, která se na trhu objevuje čtyři roky po předchozí „Wake Up To The Real World“. Právě po této desce Pretty Maids avizovali návrat ke kořenům (od kterých se podle mě nikdy neodklonili). Řeknu to prostě, „Pandemonium“ je jako kdyby vypadlo z osmdesátých let, potažmo začátku devadesátých let...více

[recenze]

[11.06.2010]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


EDGUY - Hellfire Club


"Ladies and Gentlemen! Welcome - to the Freak Show!!!", mohutné cirkusové zvolání, poté drtivý riff a tradiční fanoušek EDGUY ví, že je zase všechno v prdeli. Album „Hellfire Club“ podstatně násobí odklon započatý na předešlé desce „Mandrake“, když se ještě hlouběji noří do heavy metalových hlubin, ve kterých už je k nalezení místo krásně kvetlých atolů spíše temná prázdnota a sem tam ňákej ten žralok. Tobias se vrací k samotným kořenům žánru, k původní britské vlně, hutným riff..více

[recenze]

[10.06.2010]

[Petr Štěpnička]

[16 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


ROCKSTAD FALUN 2010 – 28.-29. května 2010, Falun (Švédsko)


Když jsem se minulý rok rozhodla vydat na dlouhou cestu do Švédska na desáté výročí Sabaton, které slavili ve svém domovském městě, nedokázala jsem si představit, jaká událost by mě donutila znovu utratit tolik peněz a strávit tolik hodin na cestě, abych se zúčastnila i příštího ročníku. Záhy bylo oznámeno, že příští Rockstad Falun bude zároveň release party k nové desce „Coat of Arms“ – to jsem byla s celkem čistým svědomím schopná vynechat. ..více

[reporty]

[09.06.2010]

[Ray]

[0 komentářů ]


KATAPULT - Radosti života


Co byste asi tak čekali od Katapultu v roce 2010? Nějakou progresi, nebo nedejbože muzikantský um? To byste tedy byli pěkně vedle. Katapult v roce 2010 je zdánlivě stejný, jako v roce 1975. Jen tehdejší atmosféra chybí, s přibývajícími lety ubývá v Říhově hrdle i tak nevelký hlasový rozsah a prsty se mu asi klepou, protože jeho kytarový výkon je skutečně hodně podprůměrný. Já vím, strefovat se do hráčského umění Oldy Říhy patřilo vždycky ke kratochvílím většiny novinářů, jenže ona je to bohužel pravda. ..více

[recenze]

[09.06.2010]

[Jan Skala]

[17 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


GOD IS AN ASTRONAUT - Age Of The Fifth Sun


Ak som v doterajšom priebehu roku 2010 musel byť spokojný s tým, koľko zaujímavých nahrávok naprieč žánrami vychádza, druhá strana mince začína poslednou dobou nepríjemne vystrkovať rožky. Mimo iných k tomu na moje veľké nepríjemné prekvapenie napomohli aj Íri, ktorých eponymný počin som približne pred rokom zaslúžene vychválil. Pokiaľ sa totiž zdalo, že post-rock ako vetva je v koncoch, práve predchodca dnes recenzovanej nahrávky ukázal, kadiaľ môže viesť cesta – naprieč emotívnym..více

[recenze]

[08.06.2010]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


Listování : << < 558 / 661 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.53241 sekund.